Než se pustíme do diskuze o tomto tématu, měli by jsme si ujasnit co to je modlitba... modlitba je jakékoli spojení (nemusí to nutně být rozhovor) s Bohem.
Druhů modliteb je hodně (modlitba slovy, skutkem, zpěvem, tancem, obdivováním přírody a hlavně jejího stvořitele, učením, ale třeba i sportem), a záleží na každém zvlášť, který způsob oslavy Boha si vybere...
My se -v tomto článku- zaměříme na modlitbu slovy, a budem se věnovat rozdílu mezi modlitbou vlastními slovy a modlitbou ,,naučenou":
Modlitba vlastními slovy
Jde o spojení s Bohem, při kterém chci upřímně vyjádřit (většinou) své aktuální potřeby, prosby a dík, a to vlastními slovy.
Modlitba ,,naučená/známá/tradiční"
Má stejný cíl jako modlitba vlastními slovy- totiž oslavovat Boha a být s ním spojen.
Vezměme si například modlitbu ,, Otče náš" (nehleďme na to, že jí vymyslel sám Ježíš Kristus a naučil nás ji, aby jsme se ji modlili)- v této modlitbě jsou zahrnuty různé prosby. Ten, kdo se ji modlí, souhlasí se slovy, která jsou v ní zahrnuta a přejímá je pro svůj osobní rozhovor s Bohem.
Možná by se dal tento druh modlitby přirovnat (samozřejmě v přeneseném významu) k zamilovanému klukovi, který uviděl někde napsanou krásnou báseň a chce ji svojí milé říct. Nechce ji jen odříkat- myslí ji vážně,. souhlasí se slovy, která obsahuje, a přijímá je za svá vlastní slova a city, které se mu líbí vyjádřit přesně tak, jak byla napsána v té básni- je důležité, že to myslí opravdově, i když on sám tu báseň nenapsal...
Takže když to shrnu: Modlitba ,,naučená" má být stejně myšlená jako modlitba vlastními slovy,. má být odmodlena stejně upřímně (odmodlena- neodříkána- tady si nesmíme plést odříkávání a modlitbu)- i když u modlitby ,,naučené" je nebezpečí, že ji začnu odříkávat.
Je na každém zvlášť , jak se chce se svým Bohem spojit...
Nakonec bych dodal jednu takovou větičku: Lepší krátká a upřímná modlitba, než dlouhé odříkávání.
Djsorm: "nic o její minulosti nevíme"<br />
"Marie nebyla z rodu Davidova"<br />
zajímavý paradox.<br />
Tak obecně se bere Lukášova genealogie (vedoucí k Davidovi)jako Mariina (jelikož Josef byl synem Jákoba *Mt1,16 ,nikoli Heliho) a odlišná Matoušova jako Josefova. Dále, Lukáš 1,31 - 36, jasně svědčí o Davidově rodu a vzhledem k tomu že Maria sama říká, že muže nepoznává (a anděl odkazuje na početí z Ducha svatého)lze myslím hovořit o Mariině vazbě k "Davidově trůnu". Frázi "Porodila Boha" jsem sice nevyslovil (možná polemizuješ s citátem Sv. Cyrila Alexandrijského), ale když už to zmiňuješ, tak ano, Sv.Maria je v Katolické Církvi ctěna coby bohorodička. (viz katechismus 487-511, dále Sv. Tomáš Akvinský, "Když tedy již při početí Boží osoba přijala lidskou přirozenost, plyne z toho, že se podle pravdy může říci: Bůh se počal a narodil z Panny. Žena se pak proto nazývá matkou, že někoho počala a porodila. Z toho vyplývá, že Svatá Panna
ještě tedy zkopíruju zbytek Tomášova textu, když už je to k věci. "..Neboť jen v tom případě by bylo možné popírat, že Svatá Panna je Matkou Boží, kdyby lidská přirozenost byla počata a narozena dříve, nežli se ten člověk stal Synem Božím, jak tvrdil Photinus, nebo kdyby lidská přirozenost nebyla vzata v jednotu osoby nebo osobnosti božského Slova, jak tvrdil Nestorius. Obojí však je blud. Proto je kacířské popírat, že svatá Panna je Matkou Boží.<br />
<br />
Ačkoli v Písmu není doslova napsáno, že Svatá Panna je Matkou Boží, je tam doslova, že Ježíš Kristus je pravý Bůh a že Svatá Panna je Matkou Ježíše Krista. Proto ze slov Písma nutně plyne, že je Matkou Boží. Praví se tam také (Řím 9,5), že ze Židů je ‚podle těla Kristus, jenž je nadevše, Bůh velebený na věky‘. Ze Židů však je jen skrze Svatou Pannu. Proto ten, jenž je nadevše, Bůh velebený na věky, se vpravdě narodil ze Svaté Panny jako své matky.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.